Nepopiratelný pokrok v medicíně dokládají také nové názvy různých zákroků včetně operací. Zatímco amputace je záležitost prováděná již ve starověku a její význam je všeobecně znám, existence transplantace – ve svých počátcích vnímaná jako zázrak, neboť zachraňovala životy dříve beznadějně fatálních případů – byla umožněna až s významnými objevy na poli medicíny a zdokonalením jejích postupů.
A podobně je to s každým dalším novým lékařským zásahem do lidského těla, posouvá hranice možností, nabízí něco, co bylo dříve jen těžko představitelné.
Jedna z posledních novinek doby
Takovým příkladem může být augmentace prsu. Co to znamená? Jednoduše jde o jeho zvětšení, “nafouknutí” pomocí silikonového implantátu, které pomůže ženám vyřešit jejich trápení způsobené nedostatečností poprsí. Nutně nemusí jít vždy o to, že prsa jsou příliš malá, lze tak vyřešit například asymetrii nebo stav po úrazech nebo jiných operacích.
Každopádně to, o čem ženy pouze snily, spatřilo světla světa a stalo se realitou roku 1962, kdy proběhla první operační úprava prsou spojená se zvětšením.
Že se vynálezem silikonů a objevem možností jejich využití v medicíně trefili pánové Frank Gerow a Thomas Cronin ženám do noty, je zcela zřejmé. Že se tehdy jednalo o pokus provedený na dobrovolnici, ke kterému ji oba mladí ambiciózní chirurgové vlastně přemluvili, na to se dnes historie neptá.
Paní Timmie Jean Lindsey, která si do nemocnice přišla původně jen nechat odstranit tetování z hrudi, budiž vzdán dík za její odvahu. Operace s kýženým efektem byla úspěšná, zákrok se stal rychle oblíbeným a v současnosti ho podstupuje ročně kolem dvou milionů žen. Na cizorodý materiál v těle si bez problémů zvykly a užívají si s ním jeho benefity, někdy i docela nečekané.
Více než padesát let zkušeností je dost
Opatrnosti není nikdy nazbyt a v souvislosti s lidským zdravím to platí dvojnásob. Silikon vpravený do lidského těla vzbuzoval četné obavy; bylo podezření, že by mohl způsobovat zhoubné nádory, onemocnění pojivové tkáně či negativně působit na plod v průběhu těhotenství.
Po více než půlstoletí lze s jistotou konstatovat, že ani jedna ze seriózních studií nic takového nepotvrdila. Ženy se naučily s implantáty i kojit a chirurgové a výrobci materiálu zase eliminovat všechny nedostatky; třeba v podobě prasknutí nebo otáčení implantátů. Také tvar se tak dokonale přizpůsobil lidskému tělu, že poznat, že se jedná o silikon, vyžaduje skutečného znalce.
Živoucím důkazem a zároveň historickým artefaktem je dnes téměř devadesátiletá pacientka číslo jedna paní Lindsey, pro niž jediný zásah silikonů do života představovalo zvětšení košíčků z rozměru B na rozměr C.
Jak sama říká, žádnou zdravotní komplikací v důsledku zákroku nikdy netrpěla a byla překvapena tím, jak je prsní tkáň s implantátem měkká, téměř k nerozeznání od přirozené.
Zpátky ni krok
Ať si kdo chce co chce říká, pokrok je dobrá věc. Navíc současný člověk mnohokrát poučen krizovým vývojem již dobře dovede vybírat z nejnovějších vymožeností ty užitečné a nebezpečné či zvrácené včas rozpozná a zahazuje. Možnost zvětšení ženských prsou přijal za svou, je dnes chápána jako standardní záležitost.
Zatímco babička na Starém bělidle by asi při Barunčině plánu, že si nechá zvětšit poprsí, “spráskla ruce” a pomyslela si, že vnučku “chytá fantas”, dnešní babičky nejenže v takové situaci dovedou poradit, ale mnohdy mají samy osobní pozitivní zkušenost.
Co si myslíte o paní Lindsey – myslíte, že riskovala? Co jste ochotni udělat pro hezčí zevnějšek a kolik za to chcete utratit? Co je na ženské postavě důležitější než prsa?
Naposledy aktualizováno 5 října, 2021, autorem Redakce Magazínu
